Ukrajinská demokracie a směnky na budoucnost

euro-crash_1715265Vitalij Kličko, to je ten boxer, který od Nadace Konrada Adenauera dostal miliony pro pučisty na Ukrajině. Za odměnu teď nějakou dobu starostuje v Kyjevě, což je každopádně příjemnější, než se nechat vyhecovávat proti patriotům z lidové armády v Doněcku a Lugansku neschopnými důstojníky s izraelskými pasy. Každopádně tenhle Kličko nyní uctil památku demonstrantů na Majdanu, kteří zahynuli pod kulkami mezinárodních teroristů za účelem vyvolání puče. A jelikož se tu nabízí pěkné jeviště, poprosil při té příležitosti o zbraně. Ačkoli zbraně jsou v tomto případě chybný produkt, neboť bojechtiví Porošenkové a Jaceňžidé by tyto zbraně bez mrknutí oka namířili proti vlastnímu národu, aby jménem demokracie zřídili fašistickou militantní diktaturu.

Co že chtějí Řekové? To je vcelku jednoduché: mít k životu víc, než jsou nyní s to si vydělat vlastní prací. To jim, prostřednictvím masivního zadlužování, doteď dávaly jejich dosavadní vlády. Směnky na budoucnost, které se stále jen prodlužují, ovšem nikdy nesplácí, to je jeden ze znaků demokracie. O tom není pochyb, neboť všechny demokraticky řízené země tyto směnky na budoucnost vystavovaly a žily si nad své poměry. Stejně tak naši superdemokrati v Merkeloněmecku. V současné době ručíme za Řecko osmdesáti miliardami, což znamená, že každý kojenec, každý pobírač sociálních dávek, každý ekonomický uprchlík v naší zemi by musel zaplatit 1 000 euro v případě, že se Řecko položí. Ale to není taková hrůza ve srovnání s oněmi 2 100 miliardami, kterými spolková vláda zadlužila vlastní spolkové země, kraje a města. Když se položí Německo, bude to horší. Ovšem, nezmizelo by nic, co má skutečnou hodnotu: Všechny naše peníze byly vytvořeny jako dluh; kdo má v kapse jedno jediné euro, je neviditelnou nitkou spojen s jiným člověkem, který právě toto jedno euro dluží. V okamžiku, kdy se závazky, tedy dluhy, stanou nevymahatelnými, zmizí také veškerá aktiva.

Co se stane s reálnými hodnotami? Můj 15 let starý Opel Astra je dávno zaplacen; i když se všechny peníze světa vypaří, zůstane stát před domem. Zda do něj ještě seženu benzín, to se ukáže. Horší to bude se sámoškami. Například Albert. Když se finanční systém zhroutí, zasáhne to nejprve banky. Bezhotovostní platební styk přestane existovat. Bankomaty už nic nevyplivnou. Albert začne požadovat platbu v hotovosti… Bude schopen zaplatit své zaměstnance? Možná. Jenomže – už je to hodně dlouho, co se platy předávaly v papírových pytlících. Co je na skladě, může Albert prodat, avšak mezitím začnou nové problémy s dodavateli. Dostane se do skladu nové zboží?

Alternativa zní: stvořit nové peníze novým zadlužením. Tiskárna na peníze prodlužuje smrtelnou agónii finančního systému. Než se bankovní systém zhroutí, dostane se nám měnové reformy. Kdo teď nadává na proklaté Řeky, nechť tak, prosím, činí před zrcadlem. V zrcadle uvidí toho, kdo se nechoval jinak než onen proklatý Řek. Všichni jsme vždy volili menší zlo a větší zlo se dostalo do parlamentu. Je snadné vystavovat směnky na budoucnost. To dělá i ten, kdo si domluví byť jen splátky. A každý, kdo má v bance peníze, patří ke zloduchům zrovna tak, neboť tyto peníze, které má navíc, jsou dluhy někoho jiného. Všichni, my všichni jsme udělali jednu jedinou chybu, ze které se budeme zodpovídat: Rozhodli jsme se v této době žít. My starší jsme zažili ještě lepší časy, ve kterých nás směnky na budoucnost obohatily. A mladí? Inu, ti zažijí dobré časy poté, co budou chyby minulosti napraveny. Příroda je většinou spravedlivá – když se jí dá dostatek času, aby věci opět uvedla do rovnováhy.