Muslimové obětovali křesťany, obětují se úředníci?

muslimove na lodiV lodích z Afriky cestuje do Evropy kromě „uprchlíků“ také nenávist a násilí. Šokujícími výpovědmi zalarmovaná policie v Palermu zatkla ve čtvrtek 15. dubna podezřelé: skupina muslimských uprchlíků hodila prý přes palubu dvanáct křesťanských pasažérů a nechala je utopit. Udivuje mě, že takováto zpráva mohla proklouznout přes samocenzuru pravdomédií. To přeci jasně ukazuje, že do našich zemí neproudí „traumatizované oběti“ nýbrž zločinci s nedostatkem seberealizace. Ale jsou to přeci jenom křesťané, které tentokrát schvátilo smrtonosné moře. To je zanedbatelný prohřešek, když se chce člověk „přistěhovat“ do někdejšího křesťanského Západu. Kdyby však býval byl mezi oběťmi jeden jediný Žid, už dávno by nám udělovala Ústřední rada pobouřených všemožné pokyny.

Blbé samozřejmě je, že se na těchto uprchlických lodích neplaví také nějací „pravicoví extremisté“ nebo „neonacisté“. Tím je totiž jednoznačně nezpochybnitelné, že si azyloví podvodníci pomohli přes palubu navzájem. Když ovšem přijde nějaký azylový podvodník či jeho ubikace ke škodě v Merkeloněmecku, jsou VŽDY ponejprv obviněni „pravicoví extremisté“ a „neonacisté“, kteří řečené napáchali z „rasistických pohnutek“. Většina těchto štvavých kampaní v pravdomédiích končí bleskurychle, protože se téměř vždy ukáže, že pachateli byli sami páni azylopodvodníci. To je však v pravdomédiích poctivě zamlčováno. A omluva za křivé osočování, kterou si žádá slušné vychování – to novinářskému ksindlu přes klávesnici neprojde.

Úředníci jsou věrnými služebníky a pomocníky státu. Proto tito úředníci musí v případě nouze platit, když jejich státu, v tomto případě Řecku, dojdou peníze. Madam Lagarde není ochotna poskytnout Řekům odklad, naopak požaduje miliardu dolarů zpět, a to v termínu. Řecká vláda tak musí seškrábat na hromádku každý cent, který někde objeví. V případě neúspěchu budou muset cálovat právě úředníci – svými platy a penzemi. Pokud si někdo myslí, že v Merkeloněmecku by se něco takového stát nemohlo: Omyl. V době inflace r. 1923 se úředníkům a služebníkům státu vedlo nejhůře. Stát svým služebníčkům poskytuje v dobrých časech výhody a privilegia, v časech zlých pak za to vyžaduje oběti.