Malajsijské letadlo nad Ukrajinou a Obamovo sluchátko

molotov-cocktails-usa-ukraine-syria-egypt-libyaNad východní Ukrajinou, územím, ve kterém zbraňový producent Porošenko dává vyvražďovat své vlastní obyvatelstvo, bylo sestřeleno letadlo malajsijských aerolinek. Pár minut před sestřelením eskortovaly toto letadlo ukrajinské bojové letouny. Něco takového se přirozeně neděje prostřednictvím zaklínadla „simsala bim“, tady někdo odpálil přinejmenším jednu raketu. Takováhle raketa zanechává stopy, letovou dráhu lze sledovat na jakémkoli vojenském radaru. Jelikož v této oblasti právě probíhá válka, je zde přítomno velké množství aktivních radarových zařízení: ukrajinská, americká zdejších žoldnéřů a ruská, neboť Rusko by se nerado dočkalo nějakého zlého překvapení. Jinak řečeno: relevantní místa ví přesně, co se stalo.

Nám mimostojícím zbývá pouze vyhodnocení indícií a aplikování toho, co si naši politici myslí, že neznáme: logiku.

1. Raketa: Chceme-li sestřelit letadlo z výšky 10 000 metrů, nestačí nám obyčejná ohňostrojová raketka. Dokonce i nějaká z ramena odpálená „letadlová pěst“ je bez šance. Něco takového jde pouze vojenskými systémy. Ruští bojovníci za svobodu, které chce Kyjev z pověření Západu etnicky vyhladit, žádné takové systémy nemají, jinak by jimi sestřelovali ukrajinská bombardující letadla, která útočí na jejich města. Takové zbraně mají Rusové, Američané a Ukrajinci. Rusové by museli střílet zpoza území, letová dráha jejich raket by tak byla logicky s největší pravděpodobností odhalena. V samotné oblasti sestřelení jsou naproti tomu Ukrajinci a Američané.

2. Propagandistický účinek: Rusové a bojovníci za svobodu jsou v západních médiích líčeni jako válku podněcující barbaři. Sestřelení civilního letadla odpovídá přesně tomuto propagandistickému vzoru těchto médií. Když se jedna strana chová přesně tak, jak to líčí propaganda strany druhé, pak se s největší pravděpodobností jedná o propagandistickou zprávu. S ohledem na dosavadní jednostranné zpravodajství kvality prostých západních médií tak logicky musíme vycházet z toho, že toto sestřelení má být podsunuto Rusům.

3. Kdo profituje? Ze sestřelení civilního letadla nemají bojovníci za svobodu absolutně nic. Své cenné rakety by si bývali v každém případě šetřili na ukrajinské agresory. Rusové z toho rovněž nic nemají, ti si přejí na své jihozápadní hranici klid. Eskalace není rozhodně v jejich smyslu. Pro Ukrajinu by to naopak byl velký propagandistický úspěch, kdyby toto sestřelení mohli přivěsit na kabát bojovníků za svobodu. Zajímavé je podívat se na zoubek Američanům: USA jsou švorc, jednu roztomilou malou válku si nemohou dovolit. Jedna raketa protiletadlové obrany je levná, dokonce extrémně laciná, když lze pomocí ní zabrat pro sebe světové mínění. Kromě toho jsou USA nejlepšími přáteli Izraele. To je dosti pozoruhodná koincidence, že těsně před tím, než Židé vpochodují do ghetta v Gaze, tak malajsijské letadlo zmizí z oblohy. Izraelská jatka se tím posunou na druhé místo ve zprávách, těsně za hranici pozornosti mnoha televizních diváků.

4. Pojďme se podívat na dosavadní historii podezřelých: Ruští bojovníci za svobodu žádnou takovou dosavadní historii nemají. Rusové nasazovali během druhé světové války „muže s pochodněmi“, kteří se v německých uniformách dopouštěli otřesností proti svému civilnímu obyvatelstvu v Němci obsazených oblastech, aby tím popíchli partyzány. Ukrajina žádnou vlastní minulost nemá, její vedení bylo toliko vybráno Západem. Miliardář, který se ke svému jmění dostal ve zmatcích zániku Sovětského svazu, ovládá intrikánské řemeslo dozajista na výbornou. Přeci jen však tito lidé hrají spíše župní přebor – ve srovnání s Američany: Od případu Maine, přes Lusitanii, Pearl Harbor, Tonkinský záliv, 9/11 až po zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna a Usámu bin Ládina – v aranžování falešných důvodů k válce jsou Američani nepřekonatelnou jedničkou, nejlepší na celém světě.

Spokojíme-li se tedy s těmito indíciemi, ukazuje vše na jednoho jediného viníka: Ameriku. Teoreticky Baracka Obamu, ale ten v případě potřeby odříká klidně i vlastní rozsudek smrti, který mu nadiktují přes bondovské sluchátko napevno vetknuté do jeho ucha. Skuteční držitelé moci zůstávají vskrytu, aranžují slaměné panenky jako prezidenty a píší světovou historii krví nevinných obětí. Už od roku 1776.